Kulturní podvečer, večer a noc

Tak moje krásné kulturní odpoledne se, jak je již z napisu patrné, protáhlo až do podvečera, potom do večera a vlastně až do noci, neboť jsem domů dorazila až nyní. Jelikož jsem předešlý článek psala již dopoledne, přihodila se mezitím ještě spousta věcí. Z "poobědní" siesty mě "vyrušil" kamarád, který mi volal s prosbou, zda-li bych s ním večer nešla do divadla. Inu, když už jsem měla kulturní plány na odpoledne, řekla jsem si, proč si je neprodloužit až do večera, a tak jsem svou účast přislíbila. Křížová cesta se nám ovšem poněkud protáhla a to nejen díky obsáhlému programu, nýbrž i kvůli skutečnému trýznění, které ke křížové cestě zajisté patří - totiž trýznění zimou, a tak jsem se po ní ještě uchýlila do teplíčka kamarádovy kanceláře, který mě a ještě další, štědře pohostil "chleblbábou"¨, čajem a topením, abychom to neodstonali. Tímto se chci Kubovi omluvit, že jsem přišla do divadla o hodinu a půl později - a věřte nevěřte - stejně jsem ještě hodinu představení (jakési parodie) stihla (a upřímně řečeno jsem nakonec ráda, že jsem ji celou neviděla, poněvadž by se tak můj kulturní program už nadále neprotahoval a nejspíš bych odešla před koncem). A chci takto poděkovat i všem ostatním, kteří se mile podíleli na krásné sobotě, na kterou budu jistě dlouho vzpomínat.