Kulturní podvečer, večer a noc

Tak moje krásné kulturní odpoledne se, jak je již z napisu patrné, protáhlo až do podvečera, potom do večera a vlastně až do noci, neboť jsem domů dorazila až nyní. Jelikož jsem předešlý článek psala již dopoledne, přihodila se mezitím ještě spousta věcí. Z "poobědní" siesty mě "vyrušil" kamarád, který mi volal s prosbou, zda-li bych s ním večer nešla do divadla. Inu, když už jsem měla kulturní plány na odpoledne, řekla jsem si, proč si je neprodloužit až do večera, a tak jsem svou účast přislíbila. Křížová cesta se nám ovšem poněkud protáhla a to nejen díky obsáhlému programu, nýbrž i kvůli skutečnému trýznění, které ke křížové cestě zajisté patří - totiž trýznění zimou, a tak jsem se po ní ještě uchýlila do teplíčka kamarádovy kanceláře, který mě a ještě další, štědře pohostil "chleblbábou"¨, čajem a topením, abychom to neodstonali. Tímto se chci Kubovi omluvit, že jsem přišla do divadla o hodinu a půl později - a věřte nevěřte - stejně jsem ještě hodinu představení (jakési parodie) stihla (a upřímně řečeno jsem nakonec ráda, že jsem ji celou neviděla, poněvadž by se tak můj kulturní program už nadále neprotahoval a nejspíš bych odešla před koncem). A chci takto poděkovat i všem ostatním, kteří se mile podíleli na krásné sobotě, na kterou budu jistě dlouho vzpomínat.

Kulturní odpoledne

Na dnešek jsem si naplánovala vskutku bohatý kulturní program. Ve čtyři hodiny odpoledne totiž v prostorách kadaňského

Zahradníkova hlava

františkánského kláštera (stávajícího městského muzea) začíná vernisáž prací Josefa Lieslera, významného českého malíře a grafika, jenž patří ke klasikům moderní české výtvarné kultury. Narodil se již v roce 1912 a je tak představitelem jak předválečného, tak i poválečného vývoje a tradic výtvarných spolků, zejména Spolku výtvarných umělců Mánes, s kterým vystavoval od roku 1938 a jehož členem je od roku 1942 dodnes. Jeho tvorba byla od samého počátku ovlivňována literaturou, hudbou a divadlem, díky čemuž je velmi pestrá z hlediska nápaditosti. Práce tohoto zajímavého pána jsou vystavovány u nás "doma" i v zahraničí a os sám byl čestným členem florentské a bruselské Královské akademie. Ano "BYL", neboť v srpnu loňského roku náš svět bohužel opustil.

Toliko k panu Lieslerovi.

V pět hodin potom začíná "Křížová cesta" (pro úplně nezasvěcené - to je cesta Ježíše Krista s křížem). Vychází se od farního kostela (to je ten na náměstí - kostel Povýšení Svatého kříže) a půjde se podél zastavení, která jsou umístěna v parčíku ve Švermově ulici,

Dřímající touha

vedoucí ke klášteru. Zmíněno bude všech čtrnáct původních zastavení (ačkoli těch kamenných v parčíku lze vidět už jen šest - původně sedm) a o každém tom zastavení bude mluvit někdo jiný. Přestože nejsem věřící, půjdu se podívat a těším se. Jak mnozí z vás vědí, v létě jsem pracovala jako průvodkyně v klášteře, kde v kostele obrazy se zastaveními na Křížové cestě máme (resp. nyní se nachází na akademii, kde je opravují restaurátoři) a já jsem ještě nikdy neviděla, jak taková Křížová cesta (ať už po kostele nebo po venku) vypadá. A tak se jdu vlastně i přivzdělat, abych měla v létě turistům zase co předávat :)

Člověk a katedrála