Streptococcus

O kokách jsme se ve škole učili jako o kulaťoučkých útvarech. V tehdejší době mi byly sympatické, protože učivo, které se o nich v osnovách zmiňuje, není nijak obsáhlé, a tak příprava na písemnou práci potom nebyla nijak náročná. To jsem ovšem ještě netušila, jak tyhle kulatý potvory dokážou člověku zavařit a jak je oproti jejich výuce náročná léčba jimi způsobených chorob. Streptokoky si ke mně našly cestu už v říjnu, kdy jsem ale byla "jen" jejich přenašečem. Jenomže jen co mě doktoři vyléčili z „přenašečství“, napadly mě kuličky zrádnějším způsobem – totiž jako svou opravdovou oběť. Už se mi v krku množí po čtvrté a paní doktorka dokonce tvrdí, že si je tam pěstuji (jako by se svým doktorátem nevěděla, že zvířátka se nepěstují, ale chovají!). Zvířátka mám ráda, ale nic se nemá přehánět a tak bych byla ráda, kdyby streptokoky moje dutiny už opustily. A tak abych je potěšila a naklonila si je od své strany, jsem se naivně rozhodla se o ně více zajímat a zjistila jsem, že změny v klasifikaci a nomenklatuře zástupců rodu Streptococcus jsou důsledkem molekulárně taxonomických studií. Z rodu Streptococcus byly vyčleněny dva samostatné rody – Enterococcus (původně streptokoky sérologické skupiny D) a Lactococcus (původně streptokoky sérologické skupiny N) – průmyslově významný rod, jehož zástupci nabývají v posledních letech závažnosti i v lidských onemocněních. K rozsáhlým změnám došlo i v taxonomii a nomenklatuře druhů zahrnutých v jednotlivých rodech. Rod Streptococcus nyní zahrnuje 58 druhů včetně poddruhů, rod Enterococcus 25 druhů, rod Lactococcus 6 druhů a poddruhů. Mimo b-hemolytických streptokoků, které syntetizují pravidelně pouze jeden ze skupinových antigenů a Streptococcus pneumoniae, je třeba k identifikaci druhů všech tří rodů použití široké škály růstových vlastností a biochemických testů, které jsou obsaženy pouze v kvalitních komerčních diagnostických soupravách. Ty však jsou ve velkém časovém skluzu oproti výsledkům taxonomů. Identifikaci zástupců všech tří rodů komplikuje existence dalších potenciálně pro člověka patogenních grampozitivních, většinou katalázanegativních koků/kokobacilů s analogickými morfologickými, biochemickými i růstovými charakteristikami.

No tedy moudrá z toho nejsem.. Pokud tomu rozumíte lépe, napište mi a poučte mě poněkud laičtěji – budu vám vděčná. Děkuji.